<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Pokusní žabáci</title>
	<atom:link href="http://wp.pabjan.com/?feed=rss2" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://wp.pabjan.com</link>
	<description>Abych nezapomněl, můj vlastní</description>
	<lastBuildDate>Thu, 03 May 2012 07:18:38 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.3.2</generator>
		<item>
		<title>The Voyage Home</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=1060</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=1060#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 27 Apr 2012 16:17:27 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Velký plán]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=1060</guid>
		<description><![CDATA[Velikonoce doma. Vlastně u Lany, ale já to myslím v tom globálnějším kontextu. Poněvadž a protože, můj milý a pravděpodobně jediný čtenáři, jsou to první Velikonoce po pěti letech, které trávím v ČR. A když už jsme u toho, nebudou poslední, neboť moraváček opustil Zemi za duhou a navrátil se koncem března do rodné hroudy! A jak se to stalo? To je jednoduché. Přišla nabídka. Hamburgery přestaly bavit. Hamburgery přestaly bavit přímo akutně. Už před tou nabídkou, koneckonců. Takže jsem prodal Polínko jednomu íráckému studentovi a jeho íráckému otci, jenž údajně pracoval v Saddámově leteckých silách jako štábní plukovník&#8230; No, auto na to měl. Koupil jsem lístky na trajekt do Francie. A do Irska. Páč s tím vším, co jsem za těch pět let nasyslil by mně do letadla nepustili ani omylem. Musel jsem zaimprovizovat a dostat sem někoho dodávku vlastnícího. A jelikož šťastnou náhodou naše rodina jednu vlastní, šlo v podstatě o to, přesvědčit pana bratra o tom, že chce vidět ranně jarní Irsko. A že se mu líbilo můžete vidět na snímku pod tímto postem. Dobrá věc se podařila, a tak jsem dne 20. března t.r. ve 21.30 odrazil od břehu a pohledem se rozloučil se zemí, která [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=1060</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Únorové přískoky</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=1050</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=1050#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 28 Feb 2012 22:06:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Moraváček v Irsku]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=1050</guid>
		<description><![CDATA[Víte, co to jsou přískoky? Ne? Hm&#8230; No to je, když&#8230; Vy to fakt nevíte? Sakryš. No to se dělá na vojně. V rámci pěchotního výcviku, při útoku na imperialistu, používala Lidová armáda socialistického Československa několik druhů pozemních útoků. Když nepočítáme dělostřelectvo a tankisty, tak zejména lidská síla ubohých bigošů (páč takhle se jim říkalo) měla na krku hlavní údery. A to několika způsoby. Např. útok plazením. To nebudu rozvádět, protože to nás fakt nezajímá. Pak útok během, což je snad jasné. No a mezi tím vším byl útok přískoky. Celá finta spočívala v běhu na krátkou vzdálenost, mrštěním sebou na zem, překulení se kamkoli do stran, vstát a opět běžet. Toto opakovat po dobu životnosti pěšáka. Takže asi zhruba 20 sekund. Imperialista v zákopu na druhé straně fronty na to chvilku zírá, ale pak picne našeho pěšáka do lebky a je po přískocích. To je morbidní, já vím, ale řekl snad někdo, že už samotná myšlenka základní vojenské služby morbidní nebyla? Moje přískoky spočívaly v: Budíček v 4:56 To proto, že můj iPhone (a určitě i Váš iPhone) má možnost opětovného buzení po devíti minutách, což je v 5:05 a s tím už dokážu žít. Problém je, když ho [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=1050</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Drajvtrů kydink</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=1032</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=1032#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 13 Feb 2012 23:40:34 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Postřehy]]></category>
		<category><![CDATA[Velký plán]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=1032</guid>
		<description><![CDATA[Stávají se různé věci na drive thru v Ennis. Divné, ještě divnější a velmi divné, některé směšné a některé veselé. Dokonce i některé hezké, ale těch je málo. A to je dobře, člověk by si na to zvykl, a to nedělá dobrotu. Několik vzorových objednávek za všechny: (pro přesnější představu čtenářovu uvádím přepis anglické konverzace s přiloženým pokusem o český překlad) - Háj, uelkom tu mekdánlds ínis, hau ken aj help jů? (Zdravím, vítám vás v McDs, jak vám mohu pomoci?) - Bigmek (není nutno překládat, snad) - Du ju uant mýl or džast burgr on ic ón? (obsluha se ptá na celé menu, které obsahuje mimo Big Macu také porci hranolek a nápoj) - Nou mýl, bigmek (z čehož obsluha usoudí, že žádán je pouze sendvič samotný) - Nou problem. Du jů uont enytink else, plýs? (Není problém, ještě něco, prosím?) - Nou, dac it (Ne, toť vše&#8230;.) - Ekscelent, dat uil bý frý najnty, and kam tu d frst uindou, plýs (Skvěle, bude to 3,90 a přijeďte k prvnímu oknu, prosím) - End gyv my kouk (A dejte mi Kolu) - Nou problem, uan kouk has býn ádet tu jůr órdr, dat uil bý fajf najnty den&#8230; (Není [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=1032</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Cesta tam a zase zpět, poněkolikáté</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=997</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=997#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 28 Nov 2011 09:58:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Postřehy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=997</guid>
		<description><![CDATA[To se takhle jednou mrknul hobit na aerlingus.com, aby zjistil, zda nějaký Nazgúl neletí do vnitrozemí a hele, za dva měsíce nějaký letěl. I zabookoval si milý hobit místo hnedle za ušima a začal se nezřízeně těšit. Den míjel den. Hodina odcházela jedna za druhou a všechny upadaly rychle do ztracena. Hobitovi se zdálo, že čím víc se blížil den odletu, byly dny delší a i ty zpropadené hodiny upadaly do ztracena pomaleji než zhulený elf. Nicméně den se přiblížil, hodiny se ztratily, hobit osedlal osla půjčeného společností Kahánek&#38;synové a vydal se přes zelený Hobitín do Větrné Hůrky na nazgúlport. Cesta ubíhala rychle. Bylo to v noci a hobit ji skoro celou prospal. Do Větrné Hůrky dorazil brzy, ale to mu nevadilo. Zašel si do hostince na krvavou tlačenku a hraničářskou medovinu, a když se mu konečně přestala točit hlava a viděl už jenom dvakrát, přišel čas chytit se chlupů mezi ušima jednoho z parkujících Nazgúlů a vydat se na cestu domů&#8230; No ano, některým z Vás už asi docvaklo, že se snažím originálním způsobem naznačit, že jsem byl nedávno v ČR. A snad se neurazí milovníci Pána Prstenů, že se ztotožňuji s hobitem. Jednak už mě s ním kdysi [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=997</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Forbidden London</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=991</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=991#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 05 Nov 2011 21:32:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Postřehy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=991</guid>
		<description><![CDATA[Měl jsem tady o prázdninách na návštěvě Lanu. To není nic divného, lidé mívají návštěvy a rovněž tvoří návštěvy. A jezdí na návštěvy. Různě daleko a na různě dlouho. O návštěvách koluje spousta pověstí, počínaje Bohem v domě přes hůl v ruce a páchnoucí rybou konče. Nechápu souvislost, ale nepopřete, že existují. Nicméně návštěva Lany byla velmi povznášející, neboť, jak se jistě pozorným pozorovatelům podařilo potvrdit pečlivým pozorováním, Lana a já&#8230; inu&#8230; tvoříme pár. A je to venku a veřejně a na mém soukromém blogu, snad se Lana nebude moc zlobit&#8230; Na druhou stranu, na Facebooku už jsme pár nějakou dobu a Facebook navštěvuje o pár lidí víc než můj skromný, neobnovující se blog, takže by nemusela Jenže tento článek nemá být o JEJÍ návštěvě. Má být o NAŠÍ společné návštěvě velkého města nad Temží, kam jsme se společně v září vypravili. Já vím, je to trošku fousatá novinka, ale co je vám do toho? Je to snad váš blog? Není&#8230; takže buď to nečtěte a běžte jinam (http://www.vareni.cz/), nebo vzhůru do toho a jestli budete kritizovat, bude vám to houby platné. Počátkem září se menší část ostravského sci-fi klubu Subspace rozhodla poctít svou přítomností Londýn&#8230; a protože Lana i [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=991</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Hladký návrat</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=942</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=942#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 23 May 2011 18:53:48 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Moraváček v Irsku]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=942</guid>
		<description><![CDATA[Vzhledem k tomu, že znovu sedím na přední palubě v baru na lodi Oscar Wilde, myslím, že moje druhá cesta Evropou se pomalinku chýlí ke konci. Zpětný průjezd Polskem, Německem, Belgií, Holandskem a Francií proběhl přímo nudně hladce, ačkoli oproti předchozí cestě to byla změna více než vítaná. Vyjelo se kolem šesté z matičky Ostravy, když ještě předtím opustila naše město moje drahá smutná polovička na cestě sice kratší, ale zato po kolejích. Doprovodil jsem ji až na nástupiště, jak se sluší a patří, a pak jsem nabral v centru Weslyho. Po další hodince už se tedy vyplulo směr Polsko. Sluníčko nám svítilo do očí, když jsme pelášili po E40 kolem Wroclawi. Není divu, když zrovna zapadalo někam do Německa a ani mu to vlastně nezazlívám. Akorát mě přinutilo nasadit sluneční brýle, takže ze mě byla chvíli moucha. Jakmile zalezlo a obloha zčernala, mé drahé Polínko už brázdilo Německou dálnici na Drážďany a Lipsko, kde jsme na pár hodin spali. A pak naše putování chytlo švung přímo ďábelský, jelikož během jediného dne jsme stihli snídani na dálničním odpočívadle v Nemecku a oběd nás nakrmil řízkama od maminky a vysočinou od Alberta v Holandsku, kde jsme neúspěšně zkusili odchytit nějakou tu [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=942</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>In Bruggs</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=914</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=914#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 16 May 2011 10:24:42 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Postřehy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=914</guid>
		<description><![CDATA[Den první Tak je to tady. Vypluli jsme. Sice jsme nejdříve absolvovali téměř okružní cestu Irskem, viděli jsme hrad v Cashel, jak by vypadal, kdyby ve čtrnáctém století měli hliníkové lešení a igelit a opravovali ho, cestou skrz Tipperary jsme měli možnost konstatovat, že ještě dlouhá cesta mu zbývá do toho, aby bylo hezké, a grilované speciality za městečkem Carrick On Sur nám zpestřily jídelníček, což nám stačilo až do Rosslare. Ano, čtete dobře. Všichni čtyři, totiž moje maličkost, oba rodiče mé maličkosti a Poleno mé maličkosti (co je vám do toho, že jsem zatracený egoista?) jsme po deseti hodinách šťastně dorazili k rampě do útrob obrovského trajektu. O kterém jeden z mých rodičů vzápětí prohlásil(a), že ve Švédsku je mají větší. Mě bylo jedno, že do toho našeho nevlezou vlaky plné dobytka. Mě stačilo pár kamionů, dodávek a asi tisíc osobáků nejrůznějšího pohlaví a vzhledu, při kterém moje Polínko zdaleka nevypadalo jako nejstarší kuriozita, což se o mém předposledním přemisťovadle říct nedalo. Dejž Budha Mikře slávu věčnou. Právě sedíme vpředu v restauraci na sedmé palubě. Dvě třetiny expedice pojídají croissant a zapíjí to čajem/kolou a jedna třetina pije expresso a filozofuje o velikosti vln a počtu obyvatel podobných plovoucích [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=914</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>První vypečený úspěch!</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=906</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=906#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 21 Apr 2011 20:08:08 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Moraváček v Irsku]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=906</guid>
		<description><![CDATA[Díky irským farmářům, kteří dodali mouku, irským cukrovarníkům, kteří dodali cukr, irským cestářům, kteří dodali sůl, polským baličům koření, kteří dodali kmín, společnosti Clare Springs, která dodala vodu a čínským dětem, které vyrobily domácí pekárnu pro japonskou společnost Panasonic (čímž jsem svým maličkým dílkem přispěl na obnovu zemětřesením poničeného svého milovaného Japonska), jsem měl možnost upéci svůj první český světlý kmínový chléb! Radost z jeho konzumace byla nepřímo úměrná tomu, jak primitivní bylo jej vytvořit. Nemohu Vám poskytnout vůni, neboť to není po internetu možné, a ani Vám jej nemohu nabídnout v reálu, protože už prostě neexistuje, ale mohu vám jej ukázat&#8230;]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=906</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Paddy&#8217;s day</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=846</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=846#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 30 Mar 2011 08:46:53 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Postřehy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://wp.pabjan.com/?p=846</guid>
		<description><![CDATA[Konečně, po dlouhých čtyřech letech, jsem měl to štěstí vidět na vlastní oči oslavy Dne Svatého Patrika (dále jen DSP) v zemi jejich původu, ve které náhodou již nějakou dobu přebývám. Pod tíhou dojmů ze zpráv masových sdělovacích prostředků jsem nabyl dojem, že průvod u příležitosti přivítání amerických astronautů po návratu z úspěšných misí na Měsíci, které probíhalo na Páté Avenue v New Yorku, byl proti oslavám DSP něco jako oslavy prvního máje v Krnově vedle oslav téhož např. v Moskvě. (mimochodem nic proti Krnovu, mám ho rád, je to rozkošná víska&#8230; ) Ve většině novin, na obrazovkách televize, z vyprávění, prostě všude teče Guiness proudem, a to málem i z kašen na náměstích, rozjaření Irové v obrovitých zelených čapkách barví řeky na zeleno, všude pochodové dechovky, leprikóni rozdávají zlato na potkání a jediná povolená rostlina je zelený trojlístek, v Irsku zvaný Shamrock. Moji Irští spolupracovníci mi svorně přitakávali, že pokud nemůžu do Dublinu, tak Galway je super volba, protože tam jsou oslavy DSP jedny z nejlepších. Prostě jel jsem do Galway napnutý jako dvanáctiletý gangster s brokovnicí v ruce na nejbližší benzinku kdesi v Los Angeles. Ráno v osm jsem vstal, udělal si snídani, vyčistil si zuby, osprchoval jsem [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=846</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Dursey Island</title>
		<link>http://wp.pabjan.com/?p=539</link>
		<comments>http://wp.pabjan.com/?p=539#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 22 Mar 2011 09:46:11 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pavel</dc:creator>
				<category><![CDATA[Cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Moraváček v Irsku]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pabjan.wordpress.com/?p=539</guid>
		<description><![CDATA[Den první Dostal jsem návštěvu. Vzácnou a příjemnou zároveň, ale o tom tento článek nebude. Bude o tom, že jsem konečně viděl, zkusil a zažil jedinou lanovku v Irsku. A byla to prdel! Spojuje špičku poloostrova Beara s ostrovem Dursey, který je tak trochu odrazem dějin celého Irska. Ale ani o tomhle psát nebudu. Koho tohle zajímá, může kouknout jinde. Tohle bude o té lanovce a o cestě k ní. A cestě v ní. A od ní. Vstávali jsme brzo, asi kolem deváté, ale několik povinností nám umožnilo vyrazit na cestu až kolem půl dvanácté&#8230; Vzal jsem to tradičně přes Shannonský záliv na prámu z Kilimer do Talbertu. A tradičně, jako ostatně pokaždé v tuhle antituristickou dobu, byl skutečně &#8220;přeplněný&#8221;, což mi vyhovovalo&#8230; Po seznámení se s několika havrany a s dotěrným větrem, zvlaženi několika kapkami únorového období dešťů, jsme zdárně dorazili na druhý břeh, kde jsem poprvé v Irsku viděl Gardu kontrolovat kamion. Bohužel tím zahradili jedinou výpadovku na jih. Ale to nevadí. Pršelo, jen se lilo, a tak jsme se nikde příliš nezdržovali, neboť voda. Hance jsem po cestě ukazoval krásy Irska, byť poněkud imaginární. Bohužel chápu, že slova, &#8220;&#8230;tam, co jsou ty šedé mraky bys normálně viděla [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://wp.pabjan.com/?feed=rss2&#038;p=539</wfw:commentRss>
		<slash:comments>5</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

